Poslouchejte svá chodidla, ne módní trendy!

Většina nohou má stejný tvar jako boty, ze kterých se právě vyzuly. Není to zvláštní?
Za posledních několik tisíciletí se funkce našich chodidel nemění, proč tedy tvar ano? 
Odpovědí je neustále se proměňující je design, do kterého své nohy obouváme.

Boty deformují nohy!

Vrátíme-li se v čase, zjistíme, že již neandrtálci uměli zpracovat kůži z ulovených zvířat, aby si zakryli a ochránili nohy. Nyní jsme napřed době o několik stovek tisíc let, kdy móda předčí funkci a tvar obuvi se začíná výrazně lišit od tvaru chodidla. V posledních stoletích trendy natolik udávají směr, že pomalu ztrácíme představu o tom, jak by mělo zdravé chodidlo vlastně vypadat. Nekonvenční tvary bot se dnes považují za vrchol módy a v určitém slova smyslu se stávají normálními, tedy běžně nošenými. Potřeba vlastnit tyto módní kousky může být na úkor našich nohou a v konečném důsledku zdravého lidského pohybu.

Tradiční tvar obuvi typu Chelsea, jak ho známe dnes, je původně konstruován tak, aby úzká špička snadno vklouzla do třmenů koňského sedla, a podpatek aby zabránil sklouznutí nohy skrz třmen. V tehdejší době byl tvar a kvalita pánských bot důležitým ukazatelem nejen jezdeckých kvalit každého muže, ale i jeho společenského postavení.

Pro ženy znamenaly okouzlující a půvabné nohy jistou roli ve společnosti, a tak jejich obuv vždy ladila s kostýmkem. Materiál, výška a tvar bot určovaly, jakým stylem se žena může pohybovat, a také to, kolik z jejího těla bude odhaleno.

V současnosti však málo kdo z nás dojíždí do práce na koni a společenské postavení se dá získat i jinak než poodhaleným kotníkem. Zdá se tedy být trochu nepochopitelné, proč jsou takové modely bot stále vzorem pro velkou většinu z 23 miliard každoročně vyrobených párů obuvi. Podpatky různých tvarů a velikostí, stejně jako úzké špičky.

Móda natolik diktuje prostor našim nohám, že mnoho chodidel už má dnes tvar spíše jako jejich bota než funkční noha. Převaha žen stále s větší pravděpodobností obuje užší a špičatější boty. Je dokázáno, že právě ženy mají až čtyřikrát více problémů a dysbalancí s nohama než muži. Což zdůrazňuje bolestivou realitu dnešních tvarů, do kterých naše nohy tlačíme. Ale nejsou to jen ženské vysoké podpatky, které jsou na vině. Jakákoli vyšší podrážka vychyluje naše tělo z rovnováhy. Nejvíce ovlivněné jsou děti během svého růstu. U dětských bot je 2 cm tlustá podrážka (jak je tomu u některých z nejprodávanějších tenisek na světě) ekvivalentem 5 cm podrážky u dospělého. A sotva byste své dítě postavili na vysoké podpatky, že?

Chodidla se přizpůsobují prostředí, do kterého je opakovaně obouváme. Móda je upřednostněna před funkcí a normální přestává být přirozené. Výsledek? Naše nohy a celé tělo trpí.

Srovnání nohou typického západního obutého člověka s nohama lidí, kteří boty nikdy nenosí poukazuje na to, co může móda způsobit. Děti, které vyrůstají naboso, mají silnější a širší chodidla a méně často trpí na ploché nohy než děti, které pravidelně nosí boty. Ukázalo se také, že bosé děti mají lepší hodnocení v dovednostech zaměřených na motoriku a rovnováhu, než srovnávací skupina.

Design běžných lifestylových bot je stále ovlivněn designem sportovní obuvi - tretry, tenisky, kopačky, nebo jakkoli jim budeme říkat. Od 70. let se stalo módním běžně nosit vypolstrovanou obuv, která byla prvotně určena na zátěžové sporty.

Je zcela možné, že dnešní tlumené a vyměkčené boty z vás mohou udělat pacienty s nefunkčníma nohama, kteří pak kulhají ke svým lékařům pro drahé ortopedické zlepšováky, jako jsou vložky do bot. Nejsme jediní, kdo vyzdvihuje toto téma. Stovky let se ozývaly hlasy, které se snažily zvrátit vliv tvaru boty na nohy, ale vypadá to, že doposud vždy móda vyhrála.

V roce 1700 nizozemský přírodovědec, antropolog a anatom popsal boty své doby jako „nástroje mučení“, zatímco v roce 1850 navrhl James Clark ze stejnojmenné značky obuvi své „hygienické boty“ a boty založené na „anatomických principech“, aby se chůze stala potěšením. V roce 1905 zveřejnil doktor Phil Hoffman studii nohou domorodých lidí, kteří nikdy nenosili boty a na závěr pronesl: „Móda má větší vliv než důvod“.

Teprve na začátku roku 2000 se tvar obuvi začal znovu vracet do povědomí veřejnosti. Jedna z největších společností zabývajících se obuví na světě slyšela o tom, jak sportovci ze Stanfordu trénují naboso na univerzitním golfovém hřišti a začali experimentovat s vlastnostmi bosé a minimalistické obuvi.

Mezitím ve Velké Británii mladý student designu a často zraněný tenista poněkud upravil nožem na chléb podrážky svých bílých tenisových bot, ve kterých se mu neustále zvrtával kotník. Odřízl podrážky a nahradil je tenkou vrstvou z krytu své tenisové rakety. Se svým kamarádem, Galahadem Clarkem (a zakladatelem VIVOBAREFOOT), šli ještě o krok dále a uvědomili si, že dokonalá bota není jen o tom, že má tvar nohy, ale že potřebuje také tenkou podrážku.

Naše nohy mají stejný počet nervových zakončení jako naše ruce! 

Je tomu tak proto, že naše nohy mají stejný počet nervových zakončení jako naše ruce. Jsou předurčeny k tomu, aby cítily stejně jako ruce. Jsou dokonalými senzory pohybu. Vnímání chodidly je součástí životně důležité zpětné vazby mezi nohama, tělem a mozkem. Nohy jsou naší základnou, oporou i nástrojem k pohybu. Potřebují se ohýbat, roztahovat a odrážet, používat všechny svaly a šlachy, aby naše pohyby byly zdravé, přirozené a bez zranění.

Miliony let lidského vývoje vybavily naše nohy veškerými technologiemi pro zdravý pohyb. Lidské nohy jsou úžasným darem evoluce.

To je důvod, proč ve Vivobarefoot konstruujeme boty s co nejtenčí podrážkou. Aby vaše nohy mohly dělat svou přirozenou práci. Následujte své nohy a nikoli módní trendy. Dopřejte svým nohám přirozený, zdravý pohyb, který vás bude provázet celý život.

Zdroj a odkaz:

[i] Switek, B. As fashion week ends, pondering the origins of clothes, National Geographic, September (Jak týden módy končí, zamyšlení nad původem oblečení) 2013. https://www.nationalgeographic.com/news/2013/9/130911-neanderthal-fashion-week-clothes/ 

[ii] World Footwear, August 2016. (Světová obuv) https://www.worldfootwear.com/news/worldwide-footwear-production-reached-230-billion-pairs-in-2015/1817.html

[iii] Rossi, W. Launching Site for Adult Ills (Příčina problémů nemocí dospělých), Podiatry Management, October 2002.

[iv] Stolwijk NM, Duysens J, Louwerens JW, van de Ven YH, Keijsers NL. Flat feet, happy feet? Comparison of the dynamic plantar pressure distribution and static medial foot geometry between Malawian and Dutch adults. (Ploché nohy, šťastné nohy? Porovnání rozložení dynamického tlaku nohy a statické podélné klenby nohy mezi malawskými a nizozemskými dospělými) PLoS One. 2013;8(2):e57209.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23468936

[v] Hollander K, de Villiers JE, Sehner S, et al. Growing-up (habitually) barefoot influences the development of foot and arch morphology in children and adolescents. (Vyrůstat převážně naboso ovlivňuje vývoj morfologie nohou a klenby u dětí a dospívajících) Sci Rep. 2017;7(1):8079.
https://www.nature.com/articles/s41598-017-07868-4#ref-CR4 

[vi] Hollander K, van der Zwaard B, de Villiers JE, et al. The effects of growing up habitually barefoot on foot mechanics and motor performance in children and adolescents.(Účinky chůze naboso na mechaniku chodidel a motoriku u dětí a dospívajících ve vývinu) Journal of Foot and Ankle Research. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5010736/

[vii]Hoffman, P. Conclusions drawn from a comparative study of the feet of barefooted and shoe-wearing peoples. (Závěry vyvozené ze srovnávací studie nohou bosých lidí a nohou lidí nosících obuv) The Journal of Bone and Joint Surgery. October, 1905.
https://journals.lww.com/jbjsjournal/Abstract/1905/03020/CONCLUSIONS_DRAWN_FROM_A_COMPARATIVE_STUDY_OF_THE.1.aspx

Článek ze stránek vivobarefoot.com a vivobarefoot.cz .: Vivobarefoothealthbroadcast